Literární kavárna o Mikoláši Alšovi 6. října 2008

Už krásný podzim podává,
jablka sladká, voňavá ...

Možná právě těmito verší po mnohá léta zahajovala paní učitelka Eva Kopčilová školní rok na základní škole. Za léta svého učitelského působení naučila děti nejen číst, psát a počítat, ale také jim přiblížila mnohé z poezie, která je jí vlastní. V tematech, která připravuje pro literární kavárnu se objevují a doslova ožívají významné osobnosti našeho národa se svými životními osudy, úspěchy i pády, vše provázeno fotodokumenty, obrázky se spoustou zajímavých informací a to vše v poetickém podání. Takové bylo i podzimní setkání 6. října v knihovně.

Ústřední postavou byl Mikoláš Aleš, malíř jistě všem blízký, jehož obrázky po léta provázely nejmenší školáky při prvotním seznámení s písmeny, slovy a poezií ve slabikáři, který právě pro ně ilustroval. Životní poutˇ tohoto obdivuhodného malíře nebyla provázena jen úspěchy. Nikdy nedosáhl uznání u svých vrstevníků a profesních kolegů, nebylo mu souzeno dosáhnout úspěchů v tehdejší společnosti, jakého by si vzhledem ke svému talentu a originalitě zasloužil. Čemu se divit? Vždytˇu nás platilo a platí, že talent a úspěch se neodpouští. Přísloví malých a netalentovaných, kteří rozhodují o těch, jejichž životní dílo nás obohacuje a povznáší. S nepochopením, malostí a intrikami se setkal i Mikoláš Aleš. Osud k němu byl nemilosrdný, ale jeho obrázky mají dodnes své obdivovatele, dovedou nás zasáhnout stejně jako jeho charakter a skromnost.
Děkuji paní učitelce Kopčilové za všechny, kteří byli přítomni na její literární kavárně, za nepřeberné množství informací, seznámení s krásnými ilustracemi a poetické průvodní slovo.