Toulky Českým rájem s Fráňou Šrámkem

Fráňa Šrámek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pamětní deska na rodném domě Fráni Šrámka v Sobotce

Fráňa Šrámek (19. ledna 1877, Sobotka – 1. července 1952, Praha) byl český básník, spisovatel, dramatik a buřič.
Narodil se v Sobotce, roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů. Za svých studentských let bydlel v domě U koulí čp. 31 nedaleko Putimské brány. V roce 1894 se odstěhoval do Roudnice nad Labem, kde získal maturitu.
V roce 1899 nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena. Zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje. V září 1914 vážně onemocněl.
Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1903 a začal se věnovat literatuře.
Dostal se do Prahy, kde se připojil k časopisu Nový kult, jejíž vůdčí osobností byl S. K. Neumann. Redigoval časopis Práce. V roce 1905 byl dvakrát vězněn, za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní.
Během první světové války narukoval na ruskou frontu. V září 1914 byl kvůli revmatismu v brněnské nemocnici, v červnu 1915 narukoval na frontu do Itálie a Rumunska.
Za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, tento protest byl často zveličován, ale nejednalo se o něco významného, protože to nikde neohlásil a o jeho protestu vědělo velmi málo lidí.
Roku 1946 se stal národním umělcem.

Dílo
Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů.
Všechna jeho díla jsou silně levicová, ovlivněná anarchismem. Jeho díla měla značný vliv na mladou generaci mezi světovými válkami. Některé jeho básně se staly revolučními písněmi proletářů.
Jeho dílo lze rozdělit do těchto základních témat:

příroda

odpor proti válce – svůj vztah k válce žene až k odmítání válek obranných
milostný vztah mladých lidí, neschopných se podřídit konvencím

Básnické sbírky
Života bído, přec tě mám rád (1905) – vyjádření odporu k militarismu a Rakousku-Uhersku
Modrý a rudý (1906) – antimilitarismus, vzpoura proti válce, symoblika barev v názvu (modrá barva rakouské uniformy, červená barvou anarchismu), obsahuje báseň Raport
Splav (1916, 1922 v rozšířené verzi s básněmi z války) – milostná a přírodní lyrika s protiválečným podtextem, žena a příroda splývají do jednoho, impresionistická lyrika, senzitivní, plná představ, harmonická, milostná lyrika, nejobyčejnější a nejpřirozenější projevy života.
Nové básně (1928)
Ještě zní (1933), zde již životní rezignace, hořkost, loučení
Rány, růže (1945), vlastenecké básně, reakce na druhou světovou válku a na osvobození republiky

Romány
Stříbrný vítr (1910, román o mládí a dospívání, autobiografické prvky, impresionistické, líčení citové atmosféry, hlavní hrdina Jeník Ratkin se vzpírá tyranskému otci, nerozumí světu dospělých, získává první milostné zkušenosti, zamiluje se do Aničky Karasové – zklamání, Jeník přes veškeré konflikty mládí poznává smysl života, je připraven s ním čestně zápasit a dokázat svůj přerod v muže, druhé přepracované vydání doplněné autorovým doslovem 1921) – vyjádření citů mladé generace (zfilmován Václavem Krškou 1954), tento román je velmi ovlivněn impresionismem.
Tělo (1919)-román, silně působil na mladou generaci, u kritiky však vzbudil rozporné reakce
Past (1931)
Křižovatky (1913)-román, pesimismus, radostnou víru v mládí zastoupila skepse, láska vede ke zklamání

Povídkové knihy
Sláva života
Žasnoucí voják - obyčejný člověk ve válce nic neznamená
Osika
Klavír a housle
Prvních jednadvacet

Divadelní hry
Červen (1905) – impresionistické drama
Luna
Zvony
Léto (1915) – impresionistické divadelní drama. Mladý student se zamiluje do vdané paničky, která se jen předvádí - je to žena bez morálky a zábran. Studen zmoudří a zamiluje se do své vrstevnice Stázie. Autor se zaměřuje na prožitek osob.
Měsíc nad řekou (1922) – setkání bývalých spolužáků ze studií, zamyšlení nad ztracenými iluzemi mládí, střet starého a nového světa, konflikt mezi generacemi, projev českého impresionismu, zfilmováno Václavem Krškou v roce 1953
Plačící satyr
Ostrov velké lásky
Hagenbek – satira na konec Rakouska-Uherska
Dvě království – O dozrání Duby Ortové v ženu v jednom studentském pokoji. Nedbá výchovy rodičů a vzdá se muži, kterého má ráda.
Pravda

Šrámkovým dílem byl silně ovlivněn režisér Václav Krška, který vytvořil úspěšné filmové adaptace Měsíc nad řekou (1953) a Stříbrný vítr (1954).

TOULKY ČESKÝM RÁJEM V LITERÁRNÍ KAVÁRNĚ

V pondělí 5. října 2009 se konala v moravskokrumlovské knihovně literární kavárnička na téma „Toulky Českým rájem s Fráňou Šrámkem“. Těšila jsem se na ni už půl roku. Zavedla mě do kraje mého dětství, kde jsem jako školačka žila za 2. světové války u dědečka a babičky, když jsme museli opustit pohraničí. Znovu jsem živě před sebou viděla Zebín, každodenní cestu do školy přes Libosad a lipovou alejí do Jičína. I všechna místa našich her

Zasvěcený a velmi působivý přednes paní učitelky Evy Kopčilové opět všechny přítomné zcela zaujal. Spolu s ní a Fráňou Šrámkem jsme procházeli Českým rájem od Kumburku přes Jičín, Sobotku, kolem Humprechtu, údolím Plakánek k hradu Kost, na Trosky a až na vrchol Kozákova s bohatstvím stále se nacházejících polodrahokamů, které zdobí i české korunovační klenoty.

Bouřlivák, básník, spisovatel, dramatik Fráňa Šrámek nás zavedl také do města Písek na břehu zlatonosné Otavy. Poutavé vyprávění proložené básněmi autora, citáty z jeho děl – to byly perly, které ozdobily sváteční odpoledne.

Děkujeme, paní učitelko!
Současně patří náš dík i pracovnicím knihovny za jako vždy perfektní přípravu besedy. Už se těšíme na předvánoční.