PAPU PAPUA

Ve čtvrtek 23. března uspořádala Městská knihovna v Moravském Krumlově setkání s fotografem, novinářem a cestovatelem Tomášem Kubešem. Tématem cestopisné přednášky s promítáním byla dobrodružná cesta Tomáše Kubeše po ostrově Nová Guinea a to jak po její východní – turisticky přívětivější - části (samostatný stát Papua – Nová Guinea), tak i západní části (indonéská provincie). Tomáš Kubeš nám ukázal svět, jaký patrně existoval před několika tisíci lety. Za zvuků místní rytmické hudby jsme se seznámili s příslušníky domorodých kmenů – bojovným kmenem Huli, který si zakládá na svých vlasech a tvoří si z nich složité účesy, bahenními muži s hrůzostrašně vypadajícími maskami vytvořenými z bláta nasazenými na hlavě, kmeny stromových lidí Korovai a Kombai, kteří staví svoje obydlí v korunách stromů, některá ve výšce až 40 metrů. Prošli jsme tropickým pralesem, kterým nevedou cesty, chodí se korytem potoka – s 30 kilovým batohem na zádech při vzdušné vlhkosti 95 % jde o slušný fyzický výkon. Některé domorodé kmeny předvedly své zemřelé předky ve formě sedících mumií. Zhlédli jsme místní karneval plný barev, rytmů a kostýmů vyrobených z přírodních materiálů, kde se každý kmen prezentoval svým specifickým oděvem, zvláštními pestrobarevnými malbami po celém těle a předvedl své tance. Pochopili jsme místní hodnoty – na prvním místě muž, pak prase, pak žena (kdo má 3 prasata, může mít i ženu), do školy se chodí, dokud je zadarmo (to je 4 roky, málokdo chodí déle), nebezpečí zde číhá všude - kriminalita je vysoká, po páté hodině odpoledne není radno vycházet ven, místo alkoholu se zde často konzumují arekové ořechy s halucinačními účinky – lze to poznat podle červených zubů a slin, v noci pak přítomnost „drobného“ hmyzu – pavouci, švábi o velikosti až 20 cm. Zajímavostí byla prohibice alkoholu pod trestem 20-ti let vězení v západní indonéské části ostrova. Zhlédli jsme ruční zpracování dřeně ságovníku na škrob či mouku na placky a kaši, lov drobných hlodavců a jejich pečení v palmových listech, sběr červů klihoroha – velkého zdroje „živých“ bílkovin. Kontrastem k mužům oděným jen do koteky (kryt na pohlavní orgán vyrobený ze zobáku zoboroha) pak byli lidé oblečení v tričkách s nápisy Samsung, Sony či názvy fotbalových klubů – následek humanitární pomoci.
Dámám z knihovny patří poděkování za zajímavé téma a příjemné prostředí. Vyprávění Tomáše Kubeše bylo velmi poutavé a poučné – asi málokdo z nás se odváží absolvovat dvou a půl měsíční cestu po ostrově, kde platí zákon džungle, aby se potkal s lidmi, kteří žijí v takovém souladu s přírodou, jako tyto domorodé kmeny. Přes všechna nebezpečí však platí slova Tomáše Kubeše – úsměv otvírá dveře všude - no, musíte mít k tomu několik set balíčků tabáku – dárky otvírají dveře dokořán taky všude.
V dubnovém čísle časopisu Lidé a země vyjde článek o cestovateli Tomáši Kubešovi.

Věra Palásková